Computer

Něco málo o pčítačích této generace a generace před 15 ti lety

Novinky

Novinky
Je tu nová sekce
ve které můžete stáhnout
nejnovější
ovladače grafik
ATI Radeon,
a Ge Force
Dále je tu sekce download
ve které je spousty
utilit a menších prográmků

ICQ 281-143-637

Počasí

Vyhledávač

S e z n a m
napiš slovo a zmačkni ENTR!!

Vaše IP Adresa

RSS

RSS

Z diskuze...

Didaktik

Didaktik M

Didaktik M

Didaktik M se od svých sourozenců Gama, Kompakt a Alfa lišil odděleným tlačítkem reset a dvěma nestandartními porty pro joysticky (Kempston a Sinclair). Videočip ULA byl jiný než ten, který obsahovalo původní Spectrum. Didaktik M je osazen ruským obvodem, díky, kterému je obraz víceméně čtvercový místo obdélníku. Pamět RAM tvořily moduly o velikosti 64 kB, ale dostupných bylo pouze 48 kB. Pro Didaktik M se vyráběla i 3,5 palcová disketová mechanika D80.

V letech 1990 a 1991 byly vyrobeny dva modely Didaktiku M. Tříkanálový zvukový čip měl dokonce stero a nesl jméno "Melodik".

Rok výroby: 1990
CPU: Zilog Z80
RAM/ROM: 48kB/16kB
Klon: ZX Spectrum
Barvy: 8
Rozlišení: 256x192
Textový mód: 32 sloupců x 22 řádek
Zvuk: 1 hlas, 5 oktáv
Rozměry: 27 (šířka) x 16,5 (hloubka) x 3.6 (výška) cm
I/O porty port pro Sinclair joystick, port pro Kempston joystick,
rozšiřující sběrnice, video výstup
Další obrázky: Didaktik M v krabici, Rozebraný Didaktik M, Detail klávesnice
Poznámky: Příslušenství

 

Didaktik Kompakt

Didaktik Kompakt

Didaktik Kompakt byl posledním a pravděpodobně nejlepším výrobkem firmy Didaktik Skalica. Měl vestavěnou 3,5 palcovou disketovou mechaniku s kapacitou 720 kB, která se mohla zvyšovat na 840 kB. Bylo možné použít také disketovou mechaniku, která dokázala číst i diskety o kapacitě 1,8 MB. Paměť ROM obsahovala operační systém a Spectrum BASIC.

Další zajímavostí byl EuroAV-Connectro (SCART). SCART dovoloval připojit Kompakt k barevné televizi nebo monitoru. Díky tomu byl RGB obraz mnohem kvalitnější. Napájecí zdroj byl vestavěný přímo do skříně počítače.

Didaktik Kompakt měl integrovaný paralelní port a dva konektory pro joysticky. Do výroby se dostaly dva modely: základní s pouze 48 kB RAM a 3,5 palconou mechaniku a vylepšená verze se 128 kB RAM, 3,5 palconou mechaniku, AY8212 zvukovým modulem a SCART video-výstupem (podobný jako u Spectra 128).

Rok výroby: 1991 - 1994
CPU: Zilog Z80
RAM/ROM: 64 kB(nebo 128kb)/32kB
Klon: ZX Spectrum
Barvy: 8 (podpora až pro 96)
Rozlišení: 256x192
Textový mód: 32 sloupců x 22 řádek (se speciálním softwarem 64 x 32)
Zvuk: 1 hlas, 5 oktáv
Rozměry: 27 (šířka) x 16,5 (hloubka) x 3.6 (výška) cm
I/O porty TV a RGB výstup, konektor pro externí FDD, rozšiřující slot, interface i8255, 2x port pro Kempston joystick,
rozšiřující sběrnice, video výstup
Operační systém MDOS, CP/M
Další obrázky: Didaktik Kompakt s krabicí, SCART
Poznámky: Příslušenství

 

Didaktik Gama

Didaktik Gama 87

I tento počítač vyráběla firma Didaktik Skalica v roce 1987. Ačkoli všechny počítače založené na procesoru Z80A nemohly adresovat pamět větší než 64 kB, nabízel Didaktik Gama celkem 80 kB RAM. Používal totiž přepínání mezi paměťovými moduly. Měl dva 32 kB a jeden 16 kB modul. Na obalu byly LED diody signalizující, která paměť RAM je právě využívána.

Počítače Gama měli vestavený paralelní interface i8255. Používaly se původní Ferranti ULA a ruské paměťové čipy. Didaktik Gama nebyl plně kompatibilní s Sinclairem ZX Spectrum kvůli několika technický odlišnostem.

Postupem času Didaktik Skalica vyvinul tři modely Didaktiku Gama. První měl černý obal a byl vyroben v roce 1987, častěji nazývaný Gama'87. Měl chybu v přepínání paměťových modulů. Pokud byla proměnná RAMTOP výšší než 32 786, počítač se sesypal. V roce 1988 byl na trh uveden Gama'88 (šedý obal). Rozdílem oproti Gama'87 byla opravena chyba přepínání paměti. O rok později přišel na trh Gama'89. Šlo vylepšenou verzi Gama'88. Inženýři opravili některé chyby v ROM a trochu pozměnili hardware. Česká znaková sada a tiskové rutiny byly integrovány do paměti ROM. Gama'89 byl nejlepší model série Gama a vyráběl se až do roku 1992.

Rok výroby: 1987 - 1992
CPU: Zilog Z80(3,5 MHz)
RAM/ROM: 80kB/16kB
Klon: ZX Spectrum, Tesla PMD 85/85.2
Barvy: 8
Rozlišení: 256x192
Textový mód: 32 sloupců x 24 řádek
Zvuk: 1 hlas, 5 oktáv
Rozměry: 27 (šířka) x 16,5 (hloubka) x 3.6 (výška) cm
I/O porty interface 8255, rozšiřující sběrnice, výstup na TV a monitor, magnetofon
Další obrázky: Didaktik Gama 87, Didaktik Gama 88, Didaktik Gama 89
Poznámky: Příslušenství

 

Didaktik Alfa 1

Didaktik Alfa 1

Didaktik Alfa vyráběl podnik Služba Bratislav, závod Skalica. Počítač byl založen na počítači Hewlett-Packard 85. Didaktik Alfa se jako první počítač na československém trhu dodával s černobílou sovětskou černobílou televizí "Junost". Televizor a Didaktik existovaly v bílé a později černé, červené a modré barvě. Velikost Alfy odpovídala velikost klávesnice, která byla původně vyvinuta pro armádu. K počítači byl dodáván i plotter, který by společně s Didaktikem integrován do jediného celku.

V podstatě jde o klon počítače Tesla PMD 85.1. Základní deska byla totožná pouze v jiném obalu. Zjednodušilo se zapojení, deska neobsahovala měnitelný modul s BASICem, BASIC byl součástí nevyužité části paměti od adresy 9000h. BASIC se poté rutinou kopíroval do RAM na adresy od 0000h. Byl zjednodušen dekodér adres pro vstup/výstup a změněn interface pro magnetofon. S těmito změnami souvisely také drobné úpravy software. Kompatibilita s PMD 85 byla na velmi slušné úrovni.

Rok výroby: 1986
CPU: MHB 8080A (2 MHz)
RAM/ROM: 48kB/8kB
Klon: Tesla PMD 85/85.2
Barvy: 4
Rozlišení: 288x256
Další obrázky: klávesnice,tvůrci Didaktiku pan Barat a pan Petovsky
Poznámky: Příslušenství

Didaktik Alfa 2

Výrobu opět zajišťoval závod Didaktik Skalica. Šlo znovu o klon počítače PMD85, tentokrát PMD 85.2. Bylo pozměněno zapojení paměti ROM, zvětšení z 1 kB na 2 kB, novější verze Monitoru a BASICu z PMD 85.2. Doplněna tabulka znaků o české znaky (KOI-8). České znaky šly psát při stisku klávesy STOP. Po spuštení počítače se testovala ROM a RAM. Stisk resetu se mohl modifikovat současným stiskem kláves shift nebo stop.

Zajímavost

Didaktik Alfa se vyráběl ve třech barevných modifikacích. Modrý Didaktik byl obvykle původní Didaktik Alfa 1. V červené skříni se jednalo o Didaktik Alfa 2 s některými renovovanými díly z Didaktiku Alfa 1 - tyto počítače byly neposlehlivé.

Třetí verze Didaktiku Alfa se jmenovala Didaktik Beta, který byl pouze vylepšenou verzí Didaktiku Alfa 2 v hnědém nebo tmavě zeleném obalu. Didaktik Beta měl navíc podporu sítě. Didaktiku Beta sloužil jako server počítač PP06 (československý klon IMB PC).

Dalším produktem firmy Didaktik byl Didaktik Z (Zeta). Nešlo však o počítač, ale o plotter o velikosti A4, který byl dodáván s Didaktikem Alfa.

Další příslušenství

Tiskárny, Souřadnicové zapisovače, Ukládaní dat, Polohovací zařízení

Tiskárny

Tiskárna BT-100
Tato jednojehličková tiskárna vychází z tiskárny B85, která vznikla ve stanici mladých techniků v Berouně. Tisklo se na papíry A4 přes průklepový kopírák. Tisk byl velmi pomalý, protože pohyb papíru, pohyb jehličky a sledování tisku zajišťoval přímo počítač. Ani kvalita tisku nebyla moc vysoká. Krokové motory řídil obvod MBA800. Tiskárna byla také známa jako "splašený hřebík".
BT 100
Gamacentrum 01 a Gamacentrum 02
Výrobu dvoujehličkové tiskárny obstarávala firma Gama České Budějovice. Každá jehlička tiskla jen na polovině stránky. Hlava s jehličkami se pohybovala na hřídeli se šroubovicí. Tisklo se opět přes kopírák. Jehličky tiskly současně, díky tomu byl tisk rychlejší. Synchronizace pohybu hlavy a dodáváním dat z počítače byla na lepší úrovni než v případě BT100, proto byl tisk kvalitnější.
Gamacentrum
Tiskárny Consul řady 2xx

První tiskárny této řady neuměly tisknout grafiku. Jejich základem byly TTL obvody. Tiskárny neměly žádný displej, pouze indikační LED diody a jejich váha dosahovala přes 40 kg.

Consul 211.03-G
Tato tiskárna byla první, která umožnovala tisk grafiky.

Consul 2113
Někdy se označovala jako CM6303. Tiskárna měla 9 jehliček a připojovala se rozhraní IRPR.

Consul 212-xx
Tisk probíhal pomocí 9 jehliček přes pásku s barvou. Používala se klasická páska do psacích strojů o šířce 13 mm. Tisklo se na traktorový papír, ale tiskárna uměla tisknout i na jednotlivé A4 listy. Tiskárna obsahovala dva procesory 8080. Samotná elektronika byla umístěna na deskách, které se zasouvaly do roštu. Na displeji se zobrazovalo číslo právě tisknutého řádku nebo chybový kód. K počítači se Consul 212 připojovala pomocí čtyř různých rozhraní, jež byly označeny číselným kódem: 1 - centronics, 3 - IRPR, 4 - V24, 5 - IRPS. Tiskárna byla vemi těžká, vážila asi 38 kg.

Consul 212-10
Tisknula v rastru 11x9 bodů. Jednotlivé podtypy se lišily podle kódů uvedených výše: 211-11 centronics, 212-13 IRPR, 212-14 V24, 212-15 IRPS. Tiskárnu vyráběla Zbrojovka Brno.

Consul 212-20 a 212-30
Uměla už tisknout i grafiku. Bylo možné přepínat z rastru 11x9 na lepší 22x19. Dalším rozšířením bylo, že tiskárna ovládala české znaky a dokonce i azbuku.

Consul 2011 a 2012
Další devítijehličková tiskárna z produkce Zbrojovky Brno. Emulovala devíti jehličkovou tiskárnu firmy Epson s 2 kB cache. Tisk opět probíhal na traktor nebo jednotlivé listy A4. I tato tiskárna uměla českou znakovou sadu a azbuku. Připojení bylo i v tomto případě přes Centronics a na žádost přes V24. Hmotnost byla 8,2 kg.

Tiskárny NL
Tiskárnu NL 2805 vyráběla Tesla Vráble. Na výběr byly tři interface V24, IRPR a centronics. Tisk probíhal na traktor nebo listy A4. Svůj stav tiskárna hlásila pomocí 3 LED diod.

I NL 2808 vyráběla Tesla Vráble. Měla už jen jedno rozhraní - centronics. Tiskárna uměla tisknout české i slovenské znaky a azbuku. Její sada písma byla rozšířena o možnost kolmého písma nebo kurzívy. Na stránku bylo možné tisknout 80, 106 nebo 133 znaků. Vážila 9,1 kg.

SEP 510
Tiskárnu vyráběl zemědělsko-průmyslový kombinát JZD Ploština v Loučce. Byla to další z řady 9 jehličkových tiskáren. Opět bylo k dispozici mnoho rozhraní. Nejčastějším byl centronics, další možností bylo IRPR, V24, LOGOBAX, DZM 180 a i rozhraní pro PMD 85. Zabudovaná česká znaková sada byla podle bratrů Kamenických. Na tiskárně byly 4 ovládací tlačítka a 3 kontrolní LED diody. Tiskovou pásku vyráběl podnik GAMA České Budějovice. Tiskárna vážila 10 kg.

Souřadnicové zapisovače

Minigraf Aritma 0507
Zapisovač vyvinul ing. Jan Sikora a Jiří Kříž. Při tisku se pohybuje vozík s perem pomocí hřídele se šroubovitou drážkou po ose X a papír po ose Y. Kreslit šlo snad vším. Vyráběla ho firma Aritma Praha. Před rokem 1986 se vyráběla ještě jedna verze, ale ta byla pomalejší. Délka kroku pera byla 0,125 mm a rychlost 100 mm/s. Záznamová plocha byla 187x262 mm. Bylo možné jej připojit k mnoha počítačům.
Minigraf 0507
   
Zapisovače řady XY
XY 4120 se nikdy nevyráběl sériově. Jednalo se pouze o prototyp vyvinutý ve firmě Laboratorní přístroje Praha.
XY 4130 a XY 4131 - výrobu zajišťovala firma Laboratorní přístroje Praha. Stejně jako minigraf 0507 zapisovač XY vyvinul ing. Jan Sikora z ČSAV a Jiřího Kříže z ČVUT. Bylo možné kreslit prakticky čímkoli (propiska, fix, pero apod.). Pro pohyb vozíku s perem na ose X se používá lanko s krokovým motorkem. Zapisovač se ovládal pomocí TTL signály X/Y (osy), +/- (směr), STEP (jeden krok), PERO (zvedání a spouštění) a READY (připravenost dle spínače na levé straně). Krok pera byl 0,1 mm. Záznamová plocha měla rozměr 250 x 175 mm a rozlišení 2500 x 1700 bodů. XY 4131
XY 4140 - byl to vylepšený plotter 4131. Celokovová skříň byla nahrazena plastovou. Celý plotter získal zaoblenější tvary. Pružinový úchyt byl nahrazen šroubovacím úchytem (pera Centropen). Tisk byl kvalitní. Sám jsem jej jako dítě často používal na kreslení třeba Taťky Šmouly :-) ze speciálního programu. Tehdy jsem měl Atari 130XE. Na jméno programu si bohužel nevzpomenu. XY 4140
XY 4150 - vylepšená verze plotteru XY 4140. Z uživatelského hlediska byl stejný. Změnila se hlavně barva a síťový vypínač byl menší. Některé modely měly i jiný typ datového konektoru.
XY 4160 - opět vylepšený předchozí model. Obsahoval procesor, který řídil celou elektroniku. Plotter rozumí jazyku HPGL.  
   
Alfi
Alfi byla stavebnice plotteru se dvěma krokovými motorky. Byl součástí stavebnice Merkur.
Alfi

Ukládání dat

SP 210
SP 210 je kazetový magnetofon pro ukládání dat. Používal elektroniku z jiného typu magnetofonu. Měl možnost kabelové dálkového ovládání pomocí TTL logiky. V pravé části je pod mřížkou příposlechový reproduktor. Magnetofon vyráběla Tesla Přelouč. Verze SP 210-T měl ve volném místě ve skříny osazenou tiskárnu BT-100 - splašený hřebík :-)
SP 210
KP 311
KP 311 vznikl v Tesle Přelouč přebudováním walkmanu na datarekordér. Přenosný datarekordér byl napájený 4 AA bateriemi nebo ze 6 V zdroje. Díky vestavěnému mikrofonu bylo možné používat KP 311 jako diktafon. Mezi režimy audio a data se přepínalo přepínačem, který byl umístěn na horní straně. I KP 311 měl dálkové kabelové ovládání.
KP 311
KZD 01
Používá standartní magnetofonové kazety. Před použítím se však kazeta musela naformátovat. Před nahráním programu se zadávalo, od kterého bloku se bude ukládat. Programy proto nemohly mít názvy a hledaly se podle čísla nahrávky. Výrobu zajišťoval podnik ZPA Košíře.
KZD 01

Polohovací zařízení

Myši
Myš 3WN 16605 a 3WP 16630 - napodobenina Genius Bus Mouse. Bylo možné ji používat k PC a k některým osmibitovým počítačům. Šlo o paralelní myš s 9 kolíkovým konektorem. Myš 3WN 16605
Myš Poly - vyráběla se ve dvou verzích: Poly 08 se vyráběla pro PMD 85 a Poly 16 pro počítače PC. Verze Poly 16 se připojovala přes rozhraní RS232C. Myš řídil procesor MHB 8748C. Výrobu zajištoval podnik OPVS Dolný Kubín. Používala se i k počítačům Atari 800/130, Sharp MZ-800 a ZX Spectrum. Myš Poly
Joysticky
Joystick výroby OPVS - joysticky vyráběla firma OPVS Dolný Kubín. Měl velmi atypické držení. Joystick neměl konektor, aby si jej každý mohl osadit vlastním konktorem a připojit k čemu chtěl. Joystick OPVS

Zdroj

 
Doufám,že se Vám stránky budou libit a opět zavýtáte prozkoumat co je nového.